FAQ – nejčastější otázky a odpovědi na ně:

• Nejsem moc starý na rovnátka?

Zuby lze rovnat v každém věku. Zvolený způsob a následná úspěšnost léčby záleží na typu vady, kterou chceme napravovat, na stavu chrupu pacienta a na jeho ochotě přijmout pro něho vhodný typ léčby.

• Jak dlouho trvá ortodontická léčba?

U dospělých pacientů trvá „aktivní“ léčba, tedy vlastní rovnání zubů, průměrně 2 roky, u pacientů v růstu déle v závislosti na věku pacienta, vývoji jeho chrupu a obtížnosti a typu jeho vady.

• Nasazujete „neviditelná rovnátka“?

Ano, jde o snímatelné průhledné dlahy typu INVISALIGN, kterých je celá série a vyměňují se postupně po týdnu až 14 dnech do srovnání chrupu.

• Kolik u vás stojí rovnátka?

Léčba v dětském věku stojí okolo 10 – 30 tis. Kč, estetický systém INVISALIGN pak v rozmezí cca 30 – 130 tis. Kč.

• V kolika letech se má začít s ortodontickou léčbou?

Jakmile začnou prořezávat stálé zuby, zejména horní stálé řezáky, a je nějaký problém, je vhodné navštívit ortodontistu a poradit se s ním o vhodnosti a načasování jeho řešení. Je třeba dbát doporučení ošetřujícího zubního lékaře. V dočasném chrupu (tedy cca před 6.rokem věku) ortodonticky léčíme jen výjimečně.

• Bolí léčba rovnátky?

Po nasazení či napružení rovnátek jde zpravidla o 2 – 3denní pocit tlaku či u někoho mírnou bolest, jinak u dobře zhotovených a nepoškozených rovnátek v dobře čištěném chrupu jiná bolestivost nebývá.

• Nevrátí se po ortodontické léčbě stav zase zpět?

Ortodontická léčba se skládá ze dvou částí – aktivní léčba (=vlastní rovnání zubů) a stabilizace výsledku. I dobře vymyšlený a provedený plán léčby vždy vyžaduje kratší či delší stabilizaci v závislosti na závažnosti vady, většinou tzv.fixními drátěnými „retainery“ umístěnými na vnitřních plochách předních zubů a snímacími přístroji na noc, obvykle nejméně po dobu odpovídající době vlastního rovnání. I poté není vyloučeno, že během vývoje dojde k malým změnám, ale u dobře vedené léčby se počáteční stav nikdy nevrátí.

• Je pravda, že křivé zuby se více kazí?

Výzkumy potvrdily, že to není pravda. Křivé zuby, zejména více natěsnané, se jen obtížněji čistí.

• Bylo mi navrženo sbroušení zubů před rovnáním – nebudou se pak více kazit?

Obvykle se jedná o nepatrné zabroušení povrchu několika zubů v oblasti mezizubí v rozsahu zlomku milimetru a následné leštění povrchu, kterým získáme potřebné místo pro rovnání stěsnaných zubů. Výzkumy opakovaně potvrdily, že při správném provedení zábrusů a dobré hygieně chrupu zde není větší riziko vzniku zubního kazu než u zubů, kde zábrus nebyl proveden.

• Musí se kvůli rovnání trhat zdravé zuby?

Součástí rovnání zubů, zejména v případě velkého natěsnání u velkých zubů a malých čelistí nebo v případě některých velkých předkusů, bývá někdy odstranění stálých zubů, nejčastěji prvních premolárů (=třenových zubů). Jelikož nejde o léčbu bolavých či nemocných zubů, obvykle musíme přijmout, že jde o zdravé zuby. Ovšem můžeme-li zuby srovnat bez odstranění některých, určitě se o to snažíme. Pokud je „trhání“ nutné, samozřejmě, zejména u dospělých pacientů, pro odstranění volímezuby nejméně kvalitní. Dočasné neboli mléčné zuby, ať nemocné či zdravé, někdy též odstraňujeme před jejich přirozeným uvolněním, pokud brání prořezání stálých nástupců či jinak znemožňují uskutečnit plán ortodontické léčby. Často jsou v souvislosti s rovnáním zubů doporučeny k odstranění také zuby moudrosti, ať již prořezané nebo uzavřené v kosti